Nejstarší písemné prameny nazývají město latinsky Colonia (1261). Někteří historici se domnívají, že tento název byl odvozen od latinského slova ,,colonia“ – osada či kolonie, jiní spojují název našeho města s Kolínem nad Rýnem, odkud snad mohli němečtí kolonisté v polovině 13. století přijít. Josef Tůma ve své knize „Kolínsko a Kouřimsko“ vyslovil domněnku, že se jedná o slovo původně slovanského: kůl, kolina, jímž byla zpevňována půda. Totéž tvrdil i filolog dr. Václav Davídek, když říkal, že v dávno osídlených močálovitých polabských rovinách se shlukovaly lidské stavby v „nákolní osady“, říkalo se jim pomístně „kolín“, jako místu mnoha kolů, kolí, zpevňující půdu. V této souvislosti připomíná i jména Štětí, Štětín nebo Berlín. Slované totiž říkávali kolům-palisádám pod chýšemi i na cestách také „štět“, osady pak byly zpevňovány „brlemi“.

  Bohaté archeologické nálezy z města i nejbližšího okolí dokládají, že středověké město vzniklo v místech osídlených již od pravěku. Nejstarší stopu zde člověk zanechal již v mladším paleolitu neboli v mladším období starší doby kamenné. V lůně země, na které stojí dnes město Kolín, se zachovaly četné památky mnoha kultur. Bývala zde prastará křižovatka obchodních cest, ustálená od dob římského impéria, jak svědčí hojné nálezy antických mincí. Přítomnost Slovanů lze doložit již od starší doby hradištní. V následujícím období, zvláště pak v 9.-12. století, muselo být toto území hustě zalidněno. Víme například o hradišti v oblasti dnešního Hánína na pravém břehu Labe a o sídlišti na břehu protějším v lokalitě zvané Hroby, kolem pozdějšího kostela Všech svatých. Snad právě tudy procházel důležitý labský brod. Nálezy ovšem máme i z vlastního města. Písemné prameny z doby knížecí však o tomto místě mlčí, zmiňují jen některé obce v okolí.